pondělí 18. února 2013

Zdravotně "nezávadné" materiály?

Každý chce mít zdravý dům. Ale já se dívám na dům i z pohledu permakulturisty (permakultura - trvale udržitelná kultura "na rozdíl od ekologů" začleňuje současného člověka i s jeho požadavky do přírody a učí jak dělat věci trvale udržitelným způsobem - protože to jde) a z zdravého rozumu. Z tohoto pohledu jsou některé věci (ekologie i nezávadnost) jednodušší.

Dnešní doba ztratila morálku. To že reklama bez uzardění zatajuje podstatné či uvádí v omyl se považuje za obvyklý standard. (Při chřipce použijte přípravek XXX a ten vám uvolní dýchací cesty, srazí teplotu atd. Nikdo přece netvrdí že léčí, protože neléčí, potlačuje příznaky = vypíná kontrolky. Nemoc probíhá dál a tělo je zbaveno možností obrany.) Stejně tak nám tisíce firem ve všech aspektech života tvrdí, jak je jejich produkt nezávadný (či dokonce léčivý), ale existuje vůbec něco jako nezávadný materiál?
Nezávadnost není dána mírou kam zrovna sahá naše současné poznání, či že neexistuje (je zmanipulována) studie. Azbest, který teď odstraňujeme z budov jako extrémně nebezpečný, byl po léta prohlašován jako bezpečný, inertní a dokonalý. Jak víme že na tom nebudeme podobně s tím, co nám vychvalují výrobci dnes? Že svůj domov nezatížíte vražednými materiály.
Možná je na čase se místo na reklamu a tvrzení výrobců, spolehnout opět na zdravý lidský rozum!

Neexistuje inertní materiál, který by na nás nijak nepůsobil, a to i po fyzické stránce. Jakékoliv opačné tvrzení je proti přírodě a jejím principům. Nic není věčné, vše se rozpadá, degraduje a nějakým způsobem roznáší do okolního prostoru. Což znamená, že každý materiál na nás působí, vytváří nátlak. Myslím teď fyzikálním způsobem. I když nelze opomenout psychický aspekt. Máte li se v domě cítit dobře, nemůžete si do jeho zdí dát něco, čemu nevěříte, co vám vadí. Tím by jste si narušili svůj vztah k pocitu "domov".

Ale jde o prospěšné či škodlivé působení? Ani tady si není tak nesnadné odpovědět. Zdravý organismus je v rovnováze. Do nerovnováhy se dostává nedostatkem, či jednostranným přebytkem. (Čeho je moc, toho je příliš!) Přitom požadavky lidského těla na množství té které látky jsou různé. U něčeho nám stačí pro rovnovážný stav jen stopové množství a u jiného nám neuškodí celý pytel. Je-li určité látky v těle nedostatek, působí na nás její přítomnost léčivě. Je-li ovšem v přebytku, je její působení škodlivé.

Svou roli tu hraje i přizpůsobení. Pokud je lidský rod vystaven dlouhodobě určitým vlivům, přizpůsobuje se jim. To znamená, že zvládne mnohem větší zatížení než od materiálů, kterým přizpůsoben nebyl. Přizpůsobení je pomalý proces trvající minimálně staletí.

Příznivý vliv přírodních materiálů pramení z této podstaty. Naši předkové žili v prostředí hliněných stěn a podlah dost dlouho, aby se tomuto materiálu a prostředí, které vytváří, přizpůsobili. Je pro nás optimální, má na nás příznivý vliv. Stejně na nás může působit i neošetřené dřevo. Přitom neprosazování těchto materiálů ve stavebnictví nepramení z jejich horší použitelnosti, byly užívány po staletí, ale v prodejnosti, nedá se na nich tolik vydělat. Jsou snadno přístupné všem. Není na ně reklama, nejsou doporučovány a vychvalovány, jak úžasné jsou. Přestože jsou. (Udržují optimální vlhkost prostředí, neničí kladné ionty, jsou obnovitelné a z většiny recyklovatelné, ...)

Vliv nových materiálů je naopak neznámou. Neměli jsme čas se jim (jako lidský rod) přizpůsobit, dlouhodobý vliv všeho na nás působí nepříznivě. A když jsou tyto materiály navíc využívány ve velkém, působí na vás doma, v práci, v restauraci, v obchodě, všude.

Ale když jsou vyrobeny z přírodních materiálů? To je obvyklý, až reklamní tah, Když je to vyrobeno z přírodních materiálů, tak je to příroda sama. Není! Zaprvé, vše je z přírodních materiálů, i ropa vznikla přírodními procesy. Jen je přetvořena a koncentrována.
Za druhé, nikdo vám neřekne jaké látky byly použity pro jeho úpravu, či jsou používány "jen" jako pomocné látky procesu. (tvrdidla, barviva, přilnavostní nátěry, ...) Tato výrobní tajemství nám tají co materiál skutečně obsahuje byť ve stopovém množství.(A stopové množství svede také dost silně působit, viz homeopatie.)
Za třetí, koncentrace. Každá přírodní látka se při koncentraci stává agresivní a jedem. Nalijte koncentrát soli či cukru do květináče a kytka pojde. O koncentraci použitých přírodních látek vás už vůbec nikdo neinformuje.
Za čtvrté, když pozměníte strukturu, pozměníte i působení. Truhlář, který je celý den zavřený ve své dílně a dýchá jemné piliny, je jimi atakován. A může to dojít až k rakovině plic. Ač je dřevo přirozený materiál, piliny z něj již ne, na ně jsme si dlouhodobě nezvykali. Čedičová vata je z přírodního hlediska také jen přetavený kámen, přesto je pro přírodu cizí. Většina stavebních materiálů byla upravena tak, aby je příroda nedegradovala, byli pro ni cizí, ale tím jsou cizí i nám.

Jeden můj přítel má stavebniny a vyprávěl mi jak za ním chodí agenti s tím, že to předchozí, co vydávali za čisté, sice tak úplně čisté nebylo, ale teď to změnili a už to určitě čisté je. A tak přichází co pět let.

Mnohé stavební materiály se mění tak často, že nemají historii starší několika let. S většinou lepidel a jiných novot, neexistuje desetiletá a delší zkušenost jak na nás působí a jak se budou po té době chovat.

Mnohé tmely vyprchávají, polystyren se odpařuje a řídne, co budete mít v konstrukci za 10 let je otázka. Z toho pohledu se vždy pobavím, když někdo nazývá dřevostavbu a hlínu experimentem, neb tyto materiály mají mnoho set let dlouhou tradici. Je možno ukázat na skutečných stavbách, jak se bude dotyčný materiál chovat za sto, dvě stě i více let. 

Mé doporučení nejen permakulturisty: používejte na dům co nejvíce přirozené materiály, které jsou
  1. Vaše oblíbené (Tvoří vám dojem domova)
  2. Přírodní (v co nejpůvodnější podobě) 
  3. Plně recyklovatelné (vaše děti to třeba již budou muset zajistit)
  4. Z obnovitelných zdrojů
  5. Místní (Zapojením místních firem a lidí dostáváte bonus v podobě budování dobrých vztahů. Které budete třeba v budoucnu ještě potřebovat. To že koupíte o něco levněji v blízkém městě v supermarketech, může působit odtažitě až snobsky, a zhoršit váš vstup do místního společenství.)
  6. Na něž bylo třeba co nejméně energie (ekologická stopa) - Co nejmenší dovoz a nejlépe nezpracované vysokými teplotami, která je hodně energeticky náročná (Což je mimo minerálních vat i cement a vápno) protože tyto produkty jsou "dotovány" koncepcí zneužívání ropného bohatství, neplatíte v nich emise které způsobují a další. Jejich "levnost" se může v budoucnu prodražit.